9/11 a NWO

Upálení starostí

O rituálech s obětování se mluví od začátku minulého století, tyto rituály s lidským obětováním dokazují i fotografie.













V součastnosti je ale nejznámější rituál/ceremoniál Kremace starostí. Tento ceremoniál začíná celý dvoutýdenní utáboření. Jde o to, aby se členové klubu a hosté netahali starosti do táborů (Tkající pavouci sem nechodí) a měli na dva týdny čisté hlavy. Tento ceremoniál to břemeno, které nosí na dva týdny vypudí - upálí ho.

http://img5.rajce.idnes.cz/d0503/4/4578/4578462_bbb11e1a0759461be7500d1129a40283/images/f_cremationofm_8a2589e.jpg

Leták na Kremaci starostí z roku 1930

http://img5.rajce.idnes.cz/d0503/4/4578/4578462_bbb11e1a0759461be7500d1129a40283/images/f_cremationofm_2e470d4.jpg

Upálení starostí 2001

http://img5.rajce.idnes.cz/d0503/4/4578/4578462_bbb11e1a0759461be7500d1129a40283/images/f_cremationofm_d12d3e0.jpg

Upálení starostí 2003

http://img5.rajce.idnes.cz/d0503/4/4578/4578462_bbb11e1a0759461be7500d1129a40283/images/cremation_wardrobe_05.jpg

http://img5.rajce.idnes.cz/d0503/4/4578/4578462_bbb11e1a0759461be7500d1129a40283/images/cremation_wardrobe_02.jpg

Rituální oblečení

Jak ceremoniál probíhá


Úryvek z knihy "Bohemian Grove and Other Retreats" z roku 1975 od G. Williama Domhoffa.

Představte si, že pohodlně sedíte ve velkém venkovním jídelním sálu uprostřed 2700mi akrového obrovského Kalifornského sekvojového lesa. Je brzo ráno a čistý červencový vzduch je příjemně teplý. Mraky sestoupily, vy jste právě dojedli luxusní jídlo a pohodlně sedíte se sklenkou a doutníkem a posloucháte nostalgické přivítací řeči a užíváte si decentní světlo a tajemné stíny vytvořené plynovým osvětlením svítícím na každý banketní stůl.

Jste součástí shluku, který se setkává v tomto sekvojovém lese 65 mil od San Franciska už sto let. Není to jen shluk pro šéfy průmyslu, velmi známou televizní hvězdu, bankéře, známé umělce, nebo možná členy prezidentova kabinetu. Jste z jedním z 1500ti mužů z celé země, kteří se schází na každoroční utáboření bohatých a slavných v Bohemian Grove. A zúčastníte se podivného rituálu, který se koná od každého setkání od roku 1880. Budete iniciováni do tábora Kremaci starostí.


Ze stínů z jednoho údolí blízko jídelního kruhu přichází pomalý, smutný, pohřební zpěv. Když otočíte hlavu tímto směrem, uvidíte řadu mužů oblečených ve špičatých kapucích a červených splývavých róbách. Někteří z těch mužů hrají pohřební hudbu, další nesou dlouhou pochodeň, jejíž plameny význačně osvětlují tmavý les.

Jak se průvod přibližuje k jídelnímu kruhu, nejasné figury začnou být více odlišné a pozornost se upře na několik mužů, kterých jste si předtím nevšimli a kteří nesou velkou dřevěnou bednu. Po bližším podívání se bedna ukáže být otevřená rakev a v té rakvi je tělo, lidské tělo – pohledem se to zdá být pravé dost, ale je to jen imitace vyrobená z černého mušelínu oblepeného kolem dřevěné kostry. Tohle je tělo Starosti, která symbolizuje obavy a starosti, které musí důležití muži nosit na svých břemen v každodenním životě. Je to Dřevěná Starost, která bude upálena tuhle první sobotní noc dvoutýdenního utáboření v Bohemian Grove.

Průvod táhne vlečku podél jídelní oblasti  a muž v jídelním kruhu upadá za zahaleného kněze a nosiče rakve a následuje tělo Starosti do jejího konečného síle. Celá paráda si cestu vezme po malebném jezeře, přes další lesní místo, které Bohemian Grove nabízí.

Zabere 5 minut mluvení, než se pochod přesune do jiného dějiště. Pak se na jezeře kněží a tělo starosti pohnou doprava ve směru k velkému oltáři, který stojí naproti jezeru. Stoupenci hovoří tiše a poznamenávají perfektní počasí, pohnou se do leva, aby mohli rituál sledovat z louky na druhé straně jezera. Budou asi 150 yardů od oltáře, který odhalí obrovskou sovu, jejíž betonový povrch je pokrytý zeleným mechem.

Zatímco diváci sedí naproti jezeru, kněží a jejich doprovod pokračují další dva nebo tři yardy k příjezdu lodi.  Tady je troska přenesena na Přívoz starosti, který převeze tělo k oltáři na ceremoniál. Přívoz je naložen, pochodně vyhaslé a hudba končí. Pozornost diváků se vrací ke svatyni. Ta je osvícena decentním plamenem z Lampy přátelství, která na ni stojí.

Lidé, kteří už ceremoniál viděli, vám řeknou, ať se díváte do lesa vedle sovy. Pár chvil poté odtud začnou zpívat "lesní zvuky“. Pak reflektor osvítí strom, který jste sledovali a z něj se vynoří hamadryad, lesní duch, jehož život podle řecké mytologie je spojen se stromem, ve kterém žije. Hamadryad začne zpívat a řekne, že krása a síla a mír jsou jejich tak dlouho, jako stromy v Grove. Zpívá o "chrámu-uličce lesa“, které jsou vytvořeny pro "vaše potěšení“ a poprosí Bohémany, aby "spálili včerejší strast“ a "předali žal ohňům a byli silní se svatými stromy a duchem Grove“.

S koncem povznášející písně se hamadryad vrátí do svého stromu, hlasy se umlčí a světlo stromů se ztratí.

Zůstane jen přírodní osvícení Měsíce a hvězd a je čas pro nejvyššího kněze a jeho asistenty, aby vstoupili před sovu. "Sova je ve svém listnatém chrámu“intonuje vysoký kněz.“Ať jsou všichni v Grove před ním úctiví .Prosí diváky, aby se inspirovali a úctívali jejich obklopením a měli na paměti, že to je svatyně Bohémie. Pak vyvolá motto klubu "Tkající pavouci sem nechodí!“ – což je ze Shakespearovy novely Sen noci Svatojánské. Je asi nejspíš k varování členů, aby nediskutovali obchody a světové problémy, ale jen umění, literaturu a další potěšení za bránami Bohémie.

Kněz pak sejde dolů na kraj jezera. Tady učiní květnatou řeč o vlnách vody, písni ptáků, země lesa a skvělého večerního polibku. A znovu volá na členy, aby opustili své každodenní starosti : "Zbavte se svých strastí s městským prachem a rozptylte je do větrů starostí života.“ Druhý a třetí kněz pak vzpomínají památku zesnulých přátel, kteří milovali Bohemian Grove a hlavní kněz učiní další sdílnou řeč, podstatu bytosti, kterou "Skvělá příroda“ je, je "útočiště pro unavené srdce“ a  "a balzám pro potlučené hrudě“.

Sbor zpívá krátkou píseň a najednou nejvyšší kněz prohlásí: „Naše pohřební hranice očekává tělo Starosti!“ Zazní lesní roh a připlouvá loď. Anon (řecká zkratka pr anonym), přívoz starosti , který má překrásně ornamentovaný předek, začne říkat pasáž k úpatí svatyně. Je doprovázena hudbou Barkalory – to byla píseň Vietnamských kondolérů, když projížděli Benátkami.

Nosítka přijedou oltáři. Hlavní kněz se oboří proti dřevěné starosti , úhlavnímu nepříteli krásy. Zakřičí „Přines oheň“ a vstoupí nosiči pochodní. Pak pomocník rychle zvedne rakev nad jejich hlavy a odnese ji triumfálně před sovu. Zdá se, že Starost bude zkonzumována plameny.

Zatím ještě ale nebude. Z ničeho nic se ozve zahřmění a vánek větru. Z údolí nad jezerem přichází hlasité zvony a škaredý smích. Uprostřed údolí je osvícen mrtvý strom a Starost se zahřměním zakřičí:

"Blázni! Blázni! Blázni! Kdy se konečně dozvíte, že mě nemůžete zabít? Rok co rok mně v Grove upálíte, své pokřiky dáváte hvězdám. A že když vaše nohy namíříte zpět na trh, tak na vás nebudu čekat jako za starých časů? Blázni, blázni, blázni“ Sníte, že přemůžete Starost. „

Nejvyšší kněz vše vrátí impresivním vzplanutím, ale ne kompletním ponížením. Odpoví, že to není sen, že on a jeho přátelé ví, že budou Starosti zase čelit, až prázdniny skončí. Jsou šťastní, že dobré přátelství je schopné vypudit Starost jen na krátkou dobu. Takže nejvyšší kněz řekne Starosti:“ Tuto noc tě zase jednou upálíme a v plamenech, které sní tu malou figuru uvidíme znamení: "Léto nás osvobodí“

Dřevěná Starost z toho nic nemá. Řekne nejvyššímu knězi, že mu kněžské ohně nic neudělají. „ Vyplivnu váš oheň“ zakřičí a objeví se obrovská exploze  a všechny pochodně okamžitě zhasnou. Zůstane jen světlo z lampy přátelství.

Věci jsou očividně ve slepe uličce. Starost nakonec nemůže vyhrát. Zbývá už jen jediná věc: Starost otočit k velké sově, vybrané jako symbol skupiny ke své smrtelné rozvážnosti a pro diskrétní ticho a noční sledování. Nejvyšší kněz padne na kolena a zvedne ruce ke svatyni: „Ó, ty, skvělý symbole smrtelné rozvážnosti. Sovo Bohémie, prosíme tě, podpoř nás tvou radou.“!

Právě začne inspirační hudba "Fire Finale" a nad hlavou sovy se objeví aura světel. Sova k příležitosti vystoupí! Po pauze, konečně obrovský pták promluví. Bez ohně řekne svědomitě, že může starost vyhnat, když ale oheň příjde z pozemského světa, který je nakrmen nenávistí lidí. Je jen jeden plamen, který může zapálit Starost a to je oheň z Lampy přátelství  na Oltáři Bohémie. „Vítám přátelství a ty, dřevěná starost, běž pryč!“

S tím je Starost na cestě pryč. Světlo umírá mrtvým dřevem. Nejvyšší kněz vyskočí na nohy, vezme vyhaslou pochodeň od jednoho z nositelů a znovu ji rozsvítí z plamenu Lampy přátelství. Rychle rozsvítí pohřební hranici a hodí svítilnu do ohně.

Orchestrální muzika v pozadí se stoupajícími plameny zesiluje. Sbor zpívá hlasitě o Dřevěné starosti, nepřítele krásy, volá větry, aby se s tím prachem veselily. „Vítám, přátelství“ zpívají. „Buď pryč , Dřevěná Starost! Léto nás osvobodí!“ Probíhá poslední nářek starosti, hudba se ještě více zesiluje a ohňostroj osvítí oblohu a naplní Grove odrazem skvělé exploze. Kapela spustí:“ Dnes bude ve Starém městě horko.“ Starost byla vypuzena, s obsazením 250 starších, knězů, nosičů světla, pobřežní hlídky, produkčními manažery a lesními zvuky.

Asi 50 minut po začátku pochodu, tiší diváci na druhé straně jezera oživnou. Je to noc radosti. Muže začne křičet, zpívat každému a tančit okolo. Byli osvobozeni svými kněžími a svou sovou pro staromódní výtržnictví. Nemůžou být šťastnější, jestli chodili na vysokou a jejich spolek vyhrál fotbalový turnaj.

Ceremoniál je u konce. Osvobození lidé se rozdělí do malých skupin a vrátí se do táborů.



Lampa přátelství s věčným ohněm

http://img5.rajce.idnes.cz/d0503/4/4578/4578462_bbb11e1a0759461be7500d1129a40283/images/Napodobenina_cloveka.jpg

Upálená starost